Kolektivní nevědomí v přímém přenosu / Collective Unconscious Online / 2018 <<<

sklo, český křišťál, velikost 17x15x21 cm, elektronika, displej / Czech crystal glass, size 17x15x21 cm, electronics, display
 

Kolektivní nevědomí zahrnuje všeobecné zkušenosti lidstva, je interkulturální povahy a je identické s jistým omezením všem lidem. Obsahem kolektivního nevědomí jsou archetypy. To jsou jakési instinkty, dědičně dané tendence prožívat a jednat určitým způsobem. Každý jedinec na základě osobních prožitků rozšiřuje obsah kolektivního nevědomí. Kolektivní nevědomí se vyvíjelo během celého historického i prehistorického vývoje lidstva a jeho kořeny sahají až k subhumánním předkům člověka. Archetypální vzorce ale máme popsány až od dob, kdy se člověk začal umělecky a verbálně vyjadřovat a tyto projevy zůstaly uchovány. Vynález knihtisku a později další moderní technologie záznamu a šíření informací nám v mnohém umožnily mapovat člověka komplexněji, ale až celosvětově rozšířený přístup na internet umožňuje opravdu ve velkém zkoumat, co lidi zajímá. Je zdrojem informací o všech dosavadních oborech lidské činnosti, mapuje naše zájmy, poznatky, vize, teorie… Vnímám internet jako viditelný ekvivalent kolektivního nevědomí. Je podobně neuchopitelný, vypovídá o nás, vytváříme jej, formuje nás. Prostřednictvím internetu lze vlastně zahlédnout jakousi esenci lidského vědomí a jeho postupné bobtnání v reálném čase. Uvnitř skleněné lebky životní velikosti je zabudovaný display, který promítá v rychlém sledu (cca 1 vteřina na obrázek) témata, která lidé právě nejvíce vyhledávají na internetu. Zobrazený obsah se tedy den ode dne mění. Mapuje současné nejpodstatnější zájmy, informace, události. Geograficky zahrnuje celý svět, s výjimkou míst, kde není svobodný přístup na internet. Video takto umožňuje sumarizovat to, co žijeme a čím také aktuálně dílčím způsobem modifikujeme kolektivní nevědomí. Instalace je složena z více lebek, každá promítá synchronně stejný obsah. Lebka zde není vyjádřením konečnosti, ale naopak nositelem informace, že něco fyzickou smrt přežívá a to je vědomí, jako nehmotná databanka lidstva.

  The collective unconscious consists of common experience of humankind, it is intercultural and to some extent it is identical to all human beings. The collective unconscious contains the archetypes. These are instincts, inherited tendencies to experience and act in a certain way. Every individual extends the content of the collective unconscious on the basis of personal experience. The collective unconscious has shaped throughout the historic and prehistoric development of mankind, and its roots go back to the subhuman ancestors. However, archetypal patterns have been described only from the time when humans began to express themselves artistically and verbally, and results of these activities remained preserved. The invention of book-printing, later followed by other advanced recording technologies and spread of information have enabled us to map human beings more complexly. It is actually the world-wide access to the Internet that makes it possible to really explore what people are interested in. The Internet is a source of information on all existing fields of human activity, it maps our interests, knowledge, visions, theories etc. I perceive the Internet as a visible equivalent to a collective unconscious. It is similarly intangible, it tells a lot about us, we are creating it, and it is forming us. Through the Internet, an essence of human consciousness and its gradual growth in real time can actually be noticed. A built-in display inside a life-size glass skull is projecting topics that people are most searching for on the Internet at the moment in a fast sequence (approx. one second per one picture). Accordingly, the displayed content changes every day. It maps the current and most important interests, information and events. Geographically, it covers the entire world with the exception of countries, where there is no free Internet access. The video thus allows to summarize what is affecting us, and also how we are currently partly modifying the collective unconscious. The installation is composed of nine skulls, each one is projecting synchronous same content. The skull is not meant as an expression of finality. On the contrary, it is a bearer of information that consciousness survives physical death as an intangible databank of mankind.