Jablonecká bižuterie / 2011 <<<
   


/2010, bižuterní kameny, anatomický model lebky, 20x15x13 cm, instalace v plexi 61x34 cm/


Smyslem parafráze objektů na některá „světová“ díla Damiena Hirsta je nastolení otázky, nakolik je český výrobek, jakožto „nesvětový“ produkt schopen obstát ve světě.
Michal Cunningham v románu Za soumraku v pasáži věnované návštěvě galerie se zaobírá žralokem Damina Hirsta. Ústy jedné z postav pronáší, že je těžké ho vlastně „vidět“. Zřejmě tím myslí podívat se na něj čistě jako na umělecké dílo a vnímat ho jako takové bez aureoly nejdráže prodaného díla žijícího autora své doby.
Ze zmíněného textu vyplývá, že na určení kvality respektive hodnoty díla se tedy podílí několik faktorů. Jedním je schopnost vyvolat konfrontaci na základě silné emoce (šok?, pudový respekt z uvězněného predátora…), dále předchozí umělcova pověst a domnívám se, že v neposlední řradě místo původu i působiště autora. Kdyby se narodil v Čechách, možná by ho napadlo uzavřít žraloka do akvária, ale o něco hůře by se mu daný záměr realizoval a o poznání hůře by si našel cestu z Čech do newyorského Metropolitního muzea.
Pro mne je tedy ona „žralokovitost“ v kontextu umění ještě jiným ekvivalentem. Zahrnuje možnost. Světovost. Dejme tomu, že žralok symbolizuje Hirsta, londýnského umělce. Žralok nemá přirozeného nepřítele, on je lovcem velkých ryb ve velkém teritoriu. Naproti tomu, kapr – český umělec obydluje ohraničený rybník a živí se převážně rostlinami, nebo malými rybkami a nemá apriori moc uspokojivých šancí svůj rybník opustit.
Jakkoli je tradice české bižuterie bohatá i jako vývozní artikl ceněná, je pouhou imitací drahých kamenů. Lebka z bižuterních kamenů funguje hlavně jako položená otázka do diskuse o tom, co vlastně vytváří hodnotu uměleckých děl. V sekundárním slova smyslu je metaforou statutu českého umělce (versus superstar Hirstova typu) a jeho startovní pozice, s níž se může vydávat na kolbiště světových trhů s uměním.